Renata a její cesta k Pilates

PhDr. Mgr. Renata Sabongui je baletní mistryně, vysokoškolská pedagožka, producentka a kulturní manažerka s více než čtyřicetiletou pedagogickou praxí. Patří k průkopnicím Pilates v Česku, založila Sabongui Pilates Academy a svou práci dlouhodobě spojuje s podporou mladých umělců. Je také matkou dvou dětí, dcery Claire a syna Jiřího.

Její životní heslo zní:

„Když to nejde posté, tak to půjde po stoprvé.“

Vytrvalost provází její cestu od prvních baletních lekcí přes zahraniční angažmá až po projekty, které připravovala pro české i světové publikum.

Dětství mezi Příbramí, Prahou a Egyptem

Renata Sabongui se narodila v Příbrami a baletu se věnovala od dětství. Navštěvovala lekce u Milušky Nečasové a přípravku Národního divadla vedenou Naďou Sobotkovou. Na výuku do Prahy ji pravidelně vozil dědeček, který pro ni dvakrát týdně přijížděl po práci.

Příjmení Sabongui má po svém nevlastním otci z Egypta. Do této země se s maminkou přestěhovala v devíti letech. O rok později se kvůli rozhodnutí věnovat se profesionálně tanci vrátila k prarodičům do Příbrami.

Na konzervatoř byla přijata až na druhý pokus. Už její první krok k profesionálnímu tanci tak vyžadoval ochotu zkusit to znovu.

Státní taneční konzervatoř v Praze absolvovala v roce 1979. Následovalo studium taneční pedagogiky na Akademii múzických umění v Praze, které dokončila v roce 1983. V roce 2015 získala na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy titul PhDr.

Během studií se musela také sama živit. Na pomoc prarodičů později vzpomínala v souvislosti s vlastní podporou studentů: osobní zkušenost s tím, jak důležitá může být pomoc druhých, se promítla do jejího mecenášství.

Tanec, zahraniční zkušenosti a začátky mateřství

Jako tanečnice působila v Národním divadle, Hudebním divadle Karlín a rakouském Tanz Theater Linz. Od konce 80. let vyučovala v Rakousku a Německu, mimo jiné v Linci, Vídni a Pasově. V letech 1991–1992 založila a vedla taneční oddělení německé hudební školy.

V Německu se seznámila se svým prvním manželem, Američanem Martinem, a narodila se zde jejich dcera Claire. Společně poté odjeli do Spojených států.

Působení ve Washingtonu začalo neplánovaně. Při návštěvě The Washington School of Ballet dostala nabídku předvést vlastní vyučovací hodinu. Po ní jí škola nabídla práci. S malou Claire původně počítala s návratem do Česka a mateřskou dovolenou; novou profesní příležitost nakonec přijala.

V letech 1993–1994 působila v The Washington School of Ballet jako baletní mistryně. Mezi její žákyně patřila také Chelsea Clinton. Zkušenosti z americké taneční školy se později staly součástí její pedagogické práce v Česku i základem dalších mezinárodních kontaktů.

V roce 1994 založila vlastní baletní školu v Příbrami. Jako hostující pedagožka později vyučovala také na NYU Tisch School of the Arts v New Yorku a v Kyoto Ballet Academy v Japonsku. Její práce zahrnuje výuku dětí, vysokoškolských studentů i profesionálních tanečníků.

Od roku 2006 se podílela také na pohybových částech pořadu České televize Kouzelná školka. S pohybem a tancem tak seznamovala i děti, které by se s ní v baletním sále jinak nesetkaly.

Národní divadlo a spolupráce s Vlastimilem Harapesem

K práci v Baletu Národního divadla ji v roce 1995 přizval Vlastimil Harapes při přípravě představení Americana. Původně tříměsíční spolupráce pokračovala prodloužením smlouvy a dalšími projekty.

V letech 1995–1998 působila jako dramaturgyně a pracovnice PR Baletu Národního divadla, v letech 1998–2000 vedla zahraniční oddělení Národního divadla. Podílela se na spolupráci s americkými umělci a institucemi a na projektu Praha 2000 – Evropské město kultury.

Práce pro Národní divadlo jí umožnila uplatnit znalost tanečního prostředí, jazykové vybavení i zkušenosti ze zahraničí. Vedle pedagogické dráhy se stále více věnovala organizaci hostování a kulturních projektů. S Vlastimilem Harapesem ji postupně spojilo dlouholeté přátelství, na které později navázala také péčí o jeho umělecký odkaz.

Mezinárodní produkce a osobní setkání

K jejím významným produkčním projektům patří dvě pražská hostování Michaila Baryšnikova. Kvůli jednání o prvním vystoupení se osobně vydala za jeho manažerkou do Filadelfie.

Pro české publikum zajišťovala také vystoupení Alvin Ailey American Dance Theater, Hamburg Ballet, španělské Compañía Andaluza de Danza a Káhirské opery. Produkčně spolupracovala na uvedení mnichovského baletu a souboru Davida Parsonse v Praze. Její práce tak zahrnovala klasický balet, moderní tanec i odlišné národní taneční tradice.

Současně organizovala vystoupení českých umělců v Rakousku, Německu, Itálii a Spojených státech. Patřily mezi ně projekty na festivalu v Cagliari, ve Williamsburgu a v Naples i hostování Baletu Národního divadla v Káhiře.

V roce 2005 produkčně a režijně připravila vystoupení českých umělců v Kennedyho centru ve Washingtonu. V roce 2006 zajišťovala představení v Národním divadle při státní návštěvě kambodžského krále Norodoma Sihamoniho a v roce 2009 organizovala a režírovala vystoupení českých umělců v Kambodži. Působila také jako umělecká ředitelka Plesu v opeře.

Se Sihamonim ji spojuje osobní přátelství. Při návštěvách mu vozí české knihy, taneční nahrávky, vánoční ozdoby i koláčky.

Cesta k Pilates a setkání s jeho první generací

Zájem o Pilates vzešel z její práce v tanečním prostředí. Kolegové z baletní školy v Norimberku ji požádali, aby v Americe zjistila více o této metodě. K osobnímu setkání s Ronem Fletcherem jí pomohla Ája Vrzáňová, která se později stala kmotrou jejího syna.

Od 90. let absolvovala ve Spojených státech řadu školení, mimo jiné v The Pilates Center of Naples na Floridě. V roce 1997 založila Sabongui Pilates Academy a začala prostřednictvím ní předávat své zkušenosti českým zájemcům o Pilates. Postupně se vedle veřejných lekcí zaměřila také na vzdělávání instruktorů.

Její vzdělání je spojené se čtyřmi přímými žáky Josepha Huberta Pilatese: Ronem Fletcherem, Romanou Kryzanowskou, Kathleen „Kathy“ Grant a Lolitou San Miguel. U Kathy Grant měla možnost absolvovat také soukromé lekce. Díky osobnímu studiu poznávala jejich způsob vedení výuky a přístup k jednotlivým cvičencům.

V lednu 2004 absolvovala v arizonském Tucsonu intenzivní kurz pod vedením Rona Fletchera, Pat Guyton a Kyrie Sabin. Získala certifikaci v programu The Ron Fletcher Program of Study a licenci Ron Fletcher Towelwork.

V srpnu 2010 završila dvouletý Pilates Master Mentor Program Lolity San Miguel a získala označení učitelky Pilates druhé generace a titul Lolita San Miguel Pilates Master™. S Lolitou ji vedle profesního vztahu pojí také dlouholeté přátelství a společná zkušenost tanečnic a pedagožek.

Renata je zároveň spoluzakladatelkou Pilates Heritage Congress a iniciovala a produkovala vznik pamětní desky Josepha Pilatese v jeho rodném Mönchengladbachu.

Své znalosti zpřístupnila české veřejnosti i prostřednictvím série výukových DVD a knihy Pilates pro usnadnění početí. Její práce s Pilates dnes zahrnuje veřejné lekce, vzdělávání instruktorů, vysokoškolskou výuku i spolupráci s profesionálními tanečníky.

Pedagožka a mecenáška mladých talentů

Za podstatnou vlastnost učitele považuje schopnost mít radost z úspěchů žáků a pomoci jim rozvíjet vlastní osobitost. S řadou bývalých studentů zůstává v kontaktu. V rozhovoru vzpomínala také na pravidelná vánoční a velikonoční přání, která posílala svým učitelům.

V roce 2010 založila výměnný program mezi Hudební a taneční fakultou AMU (HAMU) a NYU Tisch School of the Arts v New Yorku. Stala se jeho organizátorkou a mecenáškou. Navázala tím na své dřívější aktivity v oblasti studentských výměn s Rakouskem a Německem.

Program umožňuje studentům HAMU získávat zkušenosti v New Yorku a americkým studentům poznávat české taneční prostředí. Pro Renatu představuje pokračování mezinárodní spolupráce, které se sama účastnila jako pedagožka, a příležitost předat její přínosy další generaci.

Studentům přispívala na cestu a studijní pobyt; americkým účastníkům také na kulturní program v Praze.

Podpora tanečníků a uchovávání uměleckého odkazu

Její mecenášské aktivity zahrnují také podporu profesionálních tanečníků. Podílela se na vybavení Centra fyzioterapie Baletu Národního divadla, otevřeného v roce 2023 v Anenském areálu. Svou podporou tak přispěla k zázemí pro péči o členy souboru, s nímž je profesně dlouhodobě spojená.

V roce 2026 iniciovala Memoriál Vlastimila Harapese na Vyšehradském hřbitově. Navázala tím na dlouholeté přátelství a spolupráci s umělcem, který ji kdysi přizval k práci v Národním divadle. Memoriál připomíná jeho život a dílo i dalším generacím návštěvníků.

Rodina, vlastní cesta a chvíle pro sebe

V osobním životě je pro ni důležitá rodina a vztahy, které přetrvávají i přes vzdálenost nebo změny životních okolností. Má dceru Claire z prvního manželství s Američanem Martinem a syna Jiřího s manželem Jiřím Nekovářem. V rozhovorech mluví o tom, že se jí podařilo zachovat dobré vztahy v širší rodině.

Vedle baletu má ráda flamenco. Odpočinek nachází v přírodě, při procházkách, práci na zahradě, četbě, návštěvách koncertů a výstav. K oblíbeným chvílím patří i ranní pohled na řeku a zastavení v kavárně, nejraději Urfim, Velkým švýcarským salašnickým psem.

V současnosti vyučuje na HAMU, vede Sabongui Pilates Academy a působí jako instruktorka Pilates Baletu Národního divadlase zaměřením na prevenci úrazů a rychlé zotavení po úraze. Své zkušenosti předává studentům, profesionálním tanečníkům, budoucím instruktorům i lidem, kteří si přicházejí zacvičit ve volném čase.