O Pilates

Pilates propojuje pohyb, dech a soustředění. Není pouze souborem cviků ani jedním druhem lekce. Je to promyšlený pohybový systém, který učí vnímat tělo jako celek, pracovat přesně a pohybovat se s co nejmenším zbytečným napětím.

Metodu vytvořil Joseph Hubertus Pilates, který ji nazýval Contrology — umění vědomé kontroly pohybu. Její podobu rozvíjel společně se svou ženou a profesní partnerkou Clarou Pilates. Z jejich newyorského studia se metoda prostřednictvím přímých žáků rozšířila do celého světa.

Pohyb, který začíná pozorností

Při Pilates není nejdůležitější počet opakování ani rychlost. Rozhoduje způsob provedení: jak je tělo uspořádané, odkud pohyb vychází, jak na sebe jednotlivé části navazují a zda cvičící dokáže zachovat plynulý dech a soustředění.

Cviky zapojují celé tělo. Pozornost se často soustředí na stabilitu trupu a koordinaci středu těla s pažemi a dolními končetinami, ale cílem není izolovaně posilovat jednu oblast. Pilates rozvíjí schopnost vytvářet oporu tam, kde je potřeba, a současně ponechat pohybu potřebnou volnost.

Pravidelná praxe může přispívat k rozvoji síly, pohyblivosti, koordinace, rovnováhy a lepšího vnímání vlastního těla. Výsledek však nezávisí na jediném cviku ani na univerzálním návodu. Podstatná je soustavnost, přiměřená obtížnost a kvalitní vedení.

Šest principů, jeden celek

Charakter Pilates se dnes často vysvětluje prostřednictvím šesti vzájemně propojených principů. Joseph Pilates je v této podobě sám nesepsal; pozdější učitelská tradice jimi shrnula vlastnosti, které prostupují jeho metodou.

Dech pomáhá organizovat pohyb, udržet jeho rytmus a vědomě pracovat s napětím.
Soustředění obrací pozornost k tomu, co tělo právě dělá. Cvičení se tak nestává mechanickým opakováním.
Střed označuje oporu, z níž se pohyb rozvíjí a s níž se koordinují končetiny.
Kontrola znamená vést pohyb záměrně, nikoli silou, setrvačností nebo bez pozornosti.
Přesnost se týká výchozího nastavení, směru, rozsahu i návaznosti pohybu.
Plynulost spojuje jednotlivé fáze cviku a postupně také cviky mezi sebou.

Principy nefungují odděleně. Dech bez soustředění nebo přesnost bez plynulosti by vystihovaly jen část metody. Smyslem je jejich postupné propojování v jednom pohybu.

Podložka a přístroje

Pilates se cvičí na podložce i na speciálně navržených přístrojích. Obě podoby patří k jednomu systému a vzájemně se doplňují.

Cvičení na podložce — MAT

Při cvičení na podložce pracuje tělo především s vlastní vahou a gravitací. Joseph Pilates ve své knize Return to Life Through Contrology z roku 1945 popsal sestavu 34 cviků. Tato původní řada zůstává důležitým historickým základem, současná lekce však může podle zkušeností a potřeb cvičících využívat přípravné cviky, modifikace i kratší sestavy.

MAT neznamená automaticky jednodušší variantu. Protože tělo nemá oporu přístroje ani pomoc pružin, může být přesné provedení některých cviků velmi náročné. Dobrý pedagog proto volí vhodný postup a obtížnost zvyšuje postupně.

Pilates na přístrojích

Joseph Pilates navrhoval přístroje, které prostřednictvím pružin, pohyblivých částí a opěrných ploch poskytují odpor, zpětnou vazbu i pomoc. Patří mezi ně například Universal Reformer, Cadillac neboli Trapeze Table, Wunda Chair, Spine Corrector nebo Pedi-Pull.

Pružiny mohou pohyb ztížit, ale také usnadnit a lépe vést. Přístroj proto není pouze prostředkem k „intenzivnějšímu cvičení“. Umožňuje pedagogovi měnit podmínky pohybu, přesněji sledovat jeho průběh a hledat variantu odpovídající konkrétnímu člověku.

Od Contrology k Pilates

Joseph Hubertus Pilates se narodil roku 1883 v Německu. Od mládí se zajímal o tělesnou kulturu a různé způsoby pohybového tréninku. Během první světové války byl jako německý občan internován v Británii. Právě v tomto období dále rozvíjel své představy o systematickém cvičení a vědomém řízení těla.

V roce 1926 odjel do Spojených států. Společně s Clarou otevřel v New Yorku studio, v němž svou metodu dále rozvíjeli a vyučovali. Ve stejné budově působila také taneční studia, a tak jejich práci vyhledávali mimo jiné tanečníci a choreografové. Pilates však nebyl vytvořen výhradně pro tanec: do studia přicházeli lidé s rozdílnými profesemi, zkušenostmi i pohybovými potřebami.

Joseph Pilates své názory na zdraví, každodenní pohyb a tělesnou kulturu představil v knize Your Health z roku 1934. V publikaci Return to Life Through Contrology z roku 1945 pak popsal svou filozofii pohybu a původní sestavu cviků na podložce.

Když Joseph Pilates v roce 1967 zemřel, nezanechal jedinou závaznou školu ani určeného nástupce. Clara pokračovala ve výuce a přímí žáci obou manželů předávali metodu dál. Každý z nich do ní přinesl vlastní profesní zkušenost a pedagogický způsob práce. Proto dnes existují různé větve Pilates, které mají společné kořeny, ale nemusejí používat totožné pořadí cviků, slovník ani způsob výuky.

První generace učitelů

Pro profesní cestu Renaty Sabongui jsou podstatní zejména čtyři z nich:

Jako první generace se označují učitelé, kteří studovali přímo u Josepha a Clary Pilatesových. Patřili k nim například Carola Trier, Eve Gentry, Bruce King, Mary Bowen, Romana Kryzanowska, Kathleen „Kathy“ Grant, Lolita San Miguel a Ron Fletcher.

Romana Kryzanowska

Romana Kryzanowska studovala u Josepha a Clary Pilatesových od čtyřicátých let a později vedla původní newyorské studio. Je spojována především s důsledným uchováváním návaznosti cviků a s tradicí, která bývá označována jako klasický Pilates.

Kathleen „Kathy“ Grant

Kathy Grant byla tanečnice, choreografka a výrazná pedagožka. Původní práci rozvíjela s velkou pozorností k individualitě člověka, představivosti, rytmu a způsobu, jakým pedagog předává pohyb prostřednictvím slov a obrazů.

Lolita San Miguel

Lolita San Miguel spojila zkušenost profesionální tanečnice s přímým studiem u Josepha a Clary Pilatesových. Metodu po desetiletí předává mezinárodně a prostřednictvím svého Pilates Master Mentor Programu vzdělává další generaci zkušených pedagogů.

Ron Fletcher

Ron Fletcher byl tanečník a choreograf. Ve své výuce rozvíjel vztah mezi dechem, rytmem a pohybem, rozšířil práci ve stoji a vytvořil mimo jiné Fletcher Towelwork®. Jeho přístup ukazuje, jak může učitel první generace původní systém tvořivě rozvíjet, aniž by ztratil jeho základní principy.

Pedagogická linie Renaty Sabongui

Renata Sabongui studovala u Romany Kryzanowské, Kathy Grant, Lolity San Miguel a Rona Fletchera. Její vzdělání tak propojuje zkušenosti čtyř výrazných osobností první generace.

Dokončila The Ron Fletcher Program of Study a získala licenci Ron Fletcher Towelwork®. V roce 2010 završila dvouletý Lolita San Miguel Pilates Master Mentor Program, získala označení Second Generation Teacher a titul Lolita San Miguel Pilates Master™.

Označení „druhá generace“ nevyjadřuje určitý styl cvičení ani marketingovou značku. Popisuje učitelskou návaznost: Renata se učila přímo od lidí, kteří sami studovali u Josepha a Clary Pilatesových. Ve své pedagogické práci tuto tradici zasazuje do současného kontextu a předává ji dalším cvičencům i budoucím instruktorům.

Joseph Hubertus Pilates → Romana Kryzanowska, Kathy Grant, Lolita San Miguel a Ron Fletcher → Renata Sabongui

Pro koho je Pilates

Pilates lze přizpůsobit lidem různého věku, zkušeností i tělesné kondice. Může být samostatnou pohybovou praxí nebo doplňovat tanec, sport a další formy tréninku. Vyhledávají jej lidé, kteří chtějí rozvíjet sílu, pohyblivost a koordinaci, vracejí se k pravidelnému pohybu nebo se chtějí naučit vnímat své tělo přesněji.

Přizpůsobivost ale neznamená, že je každý cvik vhodný pro každého. Rozsah, odpor, tempo i výchozí poloha se mají volit podle zkušeností, aktuálního stavu a cíle cvičícího. Začátečník nepotřebuje mimořádnou sílu ani ohebnost; potřebuje výuku, která mu umožní pochopit základy a postupovat bezpečně.

Při akutní bolesti, po úrazu či operaci, v těhotenství, po porodu nebo při závažnějším zdravotním omezení je vhodné začátek konzultovat s lékařem či fyzioterapeutem a informovat instruktora. Běžná lekce Pilates není automaticky rehabilitací a instruktor Pilates nenahrazuje zdravotnického pracovníka.

Co čekat od první lekce

První lekce slouží k seznámení s principy, základními polohami a způsobem vedení pohybu. Instruktor by se měl zeptat na předchozí zkušenosti, cíle i případná omezení a podle nich zvolit přiměřenou obtížnost.

Lekce může probíhat individuálně, v malé skupině nebo ve větším skupinovém formátu. Cvičit lze na podložce, na přístrojích nebo obě formy kombinovat. Pro úplného začátečníka či člověka se specifickými potřebami bývá užitečná individuální nebo menší lekce, při níž má pedagog více prostoru vysvětlit základní souvislosti.

Kvalitní výuka neslibuje okamžitou proměnu ani bezbolestnost po předem stanoveném počtu lekcí. Učí cvičícího vnímat rozdíly, rozumět záměru cviku a postupně převzít větší odpovědnost za vlastní pohyb.

Jak poznat kvalitního instruktora

Název Pilates dnes používají velmi rozdílné školy a vzdělávací programy. Proto má smysl zajímat se o to, kde a v jakém rozsahu se instruktor vzdělával, zda má zkušenost s podložkou i přístroji, jak pokračuje v dalším vzdělávání a zda respektuje hranice své odbornosti.

Dobrý instruktor dokáže vysvětlit účel cviku, všímá si způsobu provedení, nabízí smysluplné úpravy a neslibuje léčbu diagnóz ani předem zaručené estetické výsledky. Kvalita výuky se nepozná podle co největší náročnosti, ale podle přesnosti, bezpečnosti a schopnosti vést konkrétního člověka.

Tradice, která zůstává živá

Pilates se za více než sto let proměnil a rozvětvil. Jeho živost však nespočívá v neustálém přidávání nových cviků. Vychází ze schopnosti rozumět původním principům, vnímat člověka před sebou a předávat metodu s přesností, zkušeností a odpovědností.

Na Pilates.cz představujeme Pilates v jeho pohybových, historických i pedagogických souvislostech — od práce Josepha a Clary Pilatesových přes učitele první generace až k dnešní výuce Renaty Sabongui.